Středa 26. února 2020, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. února 2020 Dorota

Paris, mon amour

3. 10. 2018 11:01:56
Dnes vás zdravím z města nad Seinou, Města světel, které mě uchvátilo hned při letmém prvním setkání, zadráplo se mi pod kůži a rozhodlo, že si s ním vypěstuji vztah na celý život, i když jsem nedoufala, že ho ještě někdy uvidím.

Byla jsem tehdy šestnáctiletá holka, která s partou stejně vyjukaných spolužáků přijela nakouknout zpoza Železné opony do svobodného světa a myslela si, že je to poprvé a dost možná naposledy, protože cestovat z Československa kamkoli na Západ bylo téměř nemožné. Nám se poštěstilo vyjet na dva týdny díky družbě našeho gymnázia s jedním lyceem v Le Mans. Součástí pobytu byl i jednodenní výlet do Paříže.

Za den se toho v Paříži moc stihnout nedá – projížďka lodí po Seině, pěší výstup do druhého patra Eiffelovky, procházka v Tuileriích a kolem Louvru... vlastně už si ani moc nepamatuju, jak celý ten den proběhl. Ale Paříž mi okamžitě zavoněla. V naší zemi bylo všechno šedivé a oprýskané, tady byly barvy, světla – a ta vůně. Nevonělo to jen v obchodech, kde jsme obdivně a s trochou smutku koukali na všechno to zboží, o kterém se nám doma mohlo jen zdát, to město prostě vonělo celé – jarním dnem, svými nepřebernými lákadly, pulzující atmosférou, francouzským šarmem. A nesmělými sny jedné mladé holky, která do tohohle světa nepatřila.

Večer jsme dostali rozchod na Montmartru. Po náročném dni se mi už nechtělo courat se spletitými uličkami a bloumat po krámcích (naše kapesné bylo beztak dost omezené), a tak jsme si s kamarádem sedli na schody před bazilikou. Stmívalo se a Paříž se mi položila k nohám. Prostírala se přede mnou, celá zářivá ve své kráse, pyšně předvádějíc své největší skvosty jak diamanty v královské koruně, a šeptala mi: mám tě, už jsi navždycky moje, nikdy tě nepustím. Na schodech stáli dva japonští kluci s kytarami a hráli písničky Beatles, které mě učil táta. Silný okamžik, který se nedá zapomenout.

Dva roky nato se otevřely hranice a já jsem se od té doby vrátila do Paříže mockrát. Často po ní zatoužím a čas od času se do ní vydám, abych se jí připomněla. Je pokaždé stejná a pokaždé jiná a ještě nikdy mě nezklamala. Jen už mi nevoní – i moje země už je zase barevná, blýskavá a voňavá, tyhle rozdíly se setřely.

Když jsem před dvěma lety pozorovala svou dceru, jak stojí na Eiffelovce se zamyšleným pohledem upřeným do dálky, pochopila jsem, že Paříž polapila další duši. A tak jsem tu s ní znovu – je to dárek k jejím patnáctinám. Je zvyklá cestovat a neumí si představit, že by jí v tom někdo chtěl bránit. Napíše si svůj vlastní příběh o Paříži a já jsem ráda, že jsem jí tohle úžasné město mohla ukázat.

Autor: Markéta Demlová | středa 3.10.2018 11:01 | karma článku: 12.97 | přečteno: 396x

Další články blogera

Markéta Demlová

Ztráta pařížské katedrály by bolela nás všechny

Se srdcem zdrceným a skrz slzy, které se mi koulely po tvářích, jsem v pondělí večer sledovala, jak hoří katedrála Notre-Dame v Paříži. Z lásky k tomuto městu jsem se vyznala už na podzim, kdy jsem tu byla naposled,

17.4.2019 v 14:49 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 239 | Diskuse

Markéta Demlová

Sebevražda brandu v přímém přenosu

Světem českého sportu i bulváru otřásá nově vydaná kniha olympijské medailistky a mistryně světa v biatlonu Gabriely Koukalové. Sportovní hvězda první velikosti v ní velmi otevřeně líčí svůj dosavadní život a rozkrývá věci, které

18.4.2018 v 13:14 | Karma článku: 42.89 | Přečteno: 15214 | Diskuse

Markéta Demlová

Milí Češi, váš prezident vás nemá rád

Smutno, velmi smutno mi bylo při sledování včerejší prezidentské debaty na TV Prima. Při pohledu na rozvaleného prezidenta, který si se zjevnou rozkoší užíval výbuchy rozvášněného publika a s jízlivou škodolibostí sázel jeden faul

24.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 41.51 | Přečteno: 5132 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Denis Herák

Hrad Tematín / VIDEO

Hrad Tematín a pohľad naň pomocou drona. Bolo to natáčané v zime, ale bohužiaľ podmienky boli čisto jarné alebo jesenné.

26.2.2020 v 9:52 | Karma článku: 5.49 | Přečteno: 104 | Diskuse

Aleš Gill

VIDEOBLOG - Bolívie, Chile a Velikonoční ostrov

Když už jsem se dokopal k tomu, abych si koupil pořádnou kameru a stabilizátor, tak jsem se musel dokopat i k tomu, abych točil. Jenže kdo se s tím má stříhat. Pak ale přišly dlouhé zimní večery...

25.2.2020 v 8:11 | Karma článku: 7.94 | Přečteno: 126 | Diskuse

Miroslav Hruška

Sáňkování ve švýcarském stylu

Tahle zima radovánkám na sněhu příliš nepřeje. I když v noci z 11. na 12. února přes noc napadl sníh a Brno se pokrylo aspoň na chvíli do zimního kabátku, bylo to málo. Zvu Vás na sáňkářský výlet do Švýcarska (a na závěr na pivo).

25.2.2020 v 7:46 | Karma článku: 8.18 | Přečteno: 209 | Diskuse

Milan Zajic

Jak vypadá sníh ...

Protože letos je sněhu poměrně málo, dovoluji si publikovat fotografie jak vypadá sníh. Barva je většinou bílá, příjemně chladí a chutná jako zmrzlá voda.

24.2.2020 v 17:00 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 157 | Diskuse

Marie Kubešová

Kdo zachrání kostely - zastavení první

Občas jezdím na jednodenní výlety s cestovní kanceláří, která nabízí návštěvu míst, kam se člověk běžně nepodívá. Tentokrát to byly zchátralé památky bývalých Sudet a jejich obětaví záchranáři.

23.2.2020 v 16:41 | Karma článku: 16.90 | Přečteno: 420 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8264

Jako překladatelka denně převádím myšlenky jiných lidí, tak mám občas chuť napsat něco sama. Snad vás moje slova pobaví, dojmou nebo přivedou k zamyšlení.

Najdete na iDNES.cz