Já jsem bohužel stále nepřešel do fáze, kdy se jde po prvním neblahém pokusu utíkat podruhé

Po par stech metrech jste z dosahu mestskych chodniku, hmmm,ja bych byl po par stech metrech z dosahu zivota. Ale hezky se to cetlo. Jeste byste mohla nekdy podrobneji popsat ten pocit pri tech strikajicich endorfinech, abych kvuli tomu nemusel litat nekde po lese. I kdyz vuni tlejiciho listi miluji  karma

 Děkuju. Když ten pocit se právě musí zažít 

Moc Vám gratuluji. Jenom bych Vám doporučil, abyste ty závody nezatracovala. Dneska se běhá spousta silničních a přespolních běhů, kterých se každým rokem účastní stále více a více lidí. A jsou to naprosto většinou hobíci. Když to zkusíte, tak se s tím běháním dostanete do ještě lepších pocitů, prostě zkuste dva nebo tři závody a pak uvidíte sama. Navíc poznáte spoustu velmi zajímavých lidí. A ještě si dovolím jeden citát: "Ten,kdo se tě ptá,proč běháš,sám nikdy neběhal.Ten, kdo se tě ptá, proč miluješ,sám nikdy nemiloval. Jen běžci a milenci vědí proč, ale nedokážou své vnitřní pocity popsat těm,kdo stojí mimo."

Nikdy neříkej nikdy, to je pravda. Tak uvidíme