Nejste fašouni, jen máte strach. Tím ale islamistům hrajete do noty

Už dlouho s obavami sledujete, jak se do Evropy valí tisíce uprchlíků denně. Nic o nich nevíte, až na to, že jich je moc a že vyznávají islám. Náboženství, které se v posledních letech zmiňuje téměř při každém teroristickém útoku.

Je normální, že máte strach. Těch lidí je moc. Jako kdyby každým dnem přibyla v Evropě malá vesnice. Jsou mezi nimi rodiny, ženy i malé děti, ale většinu tvoří mladí muži. K nerozeznání podobní těm, kteří minulý pátek postříleli v Paříži spoustu lidí. Do hlavy jim nevidíte. Nepoznáte, kdo přišel za prací, kdo utíká před válkou a kdo má v plánu odpálit se na zaplněném náměstí třeba zrovna ve vašem městě. Podezřelí jsou všichni. Stejně jako je podezřelé jejich náboženství, které je nutí slepě vyznávat nemilosrdného boha a jeho šíleného proroka, který jim dovolil mít čtyři manželky a mučedníkům slibuje rajské orgie s 72 pannami. Neuznávají naše hodnoty, nemají úctu k našim zákonům a ani je nehodlají dodržovat. Chtějí okupovat naše území, aby tu mohli stavět mešity a prosadit právo šaríja. Žena pro ně nic neznamená a musí se ve všem podřizovat mužům. Když je integrujeme, budou se naše dcery jednou muset zahalovat od hlavy k patě, za krádež se budou sekat ruce a rodinná čest bude nad zákon. Budeme je muset živit, protože oni pracovat nechtějí, jde jim jen o naše štědré sociální dávky. Sami ani nemají pracovní návyky, vždyť pocházejí z oblastí, kde je jen kamení, kde nic neroste a výroba je na úrovni před průmyslovou revolucí. Když jim dovolíme, aby se tu usadili, otevřeme brány Islámskému státu do Evropy a nebude dne, kdy bychom se nemuseli obávat teroristických útoků. A takovou situaci, takovou Evropu vy rozhodně nechcete.

Takovou Evropu nechce nikdo. A tak přikyvujete Konvičkovi, Okamurovi a nadšeně tleskáte prezidentu Zemanovi. Na internetových fórech bouřlivě argumentujete proti všem, kdo ve své zaslepenosti nevidí, co se na nás valí za hrůzy, a odsuzujete každého, kdo chce podávat pomocnou ruku těm, kteří nás přišli ohrožovat. Za to jste od protistrany dostali nálepku fašounů, xenofobů a rasistů, ale sami se za ně nepovažujete. To prostě nejste. Hitler je podle vás největší zločinec v dějinách a černoch v tramvaji vám nevadí. Vy máte prostě jenom strach, aby to nedopadlo špatně, a tak byste byli rádi, kdyby vás stát víc chránil. Ať se zavřou hranice Schengenu, ať se zavře celá Evropa. Když sem nikoho nepustíme, nemůže se nic stát. A stát ať se stará. Ať zvýší kontrolu, ať víc hlídá a prověřuje, ať bez dlouhých průtahů zavře každého podezřelého. Žádné kvóty pro uprchlíky, bohatě stačí ti, kteří k nám přicházejí, už tak nás stojí spoustu peněz a je správné, že se k nim stát chová jako ke zločincům.

Jenže ono to není tak jednoduché. Zkuste se na situaci aspoň chvíli podívat z druhé strany. Kdyby vám vybombardovali dům, sebrali práci, zabili příbuzné, co byste dělali? Podobně utíkali lidé před komunisty v Rusku, před Hitlerem, před nacionalistickým běsněním v bývalé Jugoslávii. Desítky tisíc lidí utíkaly z Československa z mnohem méně závažných důvodů, a vyčítá jim to někdo? Ano, je pravda, že většinu uprchlíků před Talibanem, Asadem nebo hrdlořezy z Daeš tvoří mladí muži. Představte si svou rodinu v podobné situaci. Cesta do Evropy stojí desítky tisíc korun. Kolik členů byste na ni mohli vypravit? A pokud byste mohli vypravit jen některé, koho byste poslali? Samozřejmě toho nejsilnějšího, který má největší šanci, že cestu přežije, který umí anglicky a díky znalosti internetu a sociálních sítí se alespoň trochu vyzná. A až byste se po týdnech úmorné cesty, zbavení všech peněz a zbytků své důstojnosti konečně ocitli na prahu vytoužené svobody, v co byste doufali? V pomocnou ruku, nebo v odmítnutí?

A není odmítnutí pomoci potřebným, uzavření hranic a paušální odsuzování pošlapáním těch evropských hodnot, o jejichž obraně tak často mluvíte? Naše euroatlantická civilizace přece vyrostla na hodnotách, které jsou shrnuty v evangeliích, v Magně chartě, v heslu Francouzské revoluce, v ústavě Spojených států. Nebo jsou si lidé rovni, jen když se narodí v Evropě? Mají právo na svobodu vyznání, jen když platí evropské daně? Mají pomáhat jen svým sousedům? Váš strach vás nutí k tomu, abyste sami popřeli hodnoty, kterých se dovoláváte. A to je přesně to, čeho chtějí islamisté dosáhnout. Chtějí, abyste se jich báli, protože kdo cítí strach a nenávist, ten už prohrál. V prohlášení Islámského státu, kterým se přihlásil k atentátům v Paříži, stojí: "Alláh jejich rukou zvítězil a uvrhl strach do srdcí křižáků na jejich vlastní půdě."

Nenechte se ovládnout strachem. A nevěřte politikům, kteří vám ho vnucují. Přiživují ho ve vás, aby vás mohli lépe ovládat. Hitler krmil Němce strachem a ukazoval na nepřítele několik let. Po válce si pak všichni kladli otázku, jak mohly ty miliony slušných lidí dopustit taková zvěrstva. Současná situace je složitá a nebezpečná. A nemá jednoduché řešení. Možná nemá žádné řešení. Možná to prostě budeme muset vydržet. Možná se budeme mít hůř, ale svět nikdy nebyl bezpečné místo a my nemáme recept na všechny problémy. Je pravděpodobné, že spolu s uprchlíky do Evropy přicházejí radikálové, kteří jsou hrozbou. Dá se předpokládat, že řešení krize na Blízkém a Středním východě bude zdlouhavé a nákladné a že tak nebo tak dopadne na nás všechny. Je jisté, že budeme muset vydávat více peněz na bezpečnost vnitřní i vnější a že nám boj s terorismem ukousne část svobody, kterou považujeme za samozřejmou. Zřejmě jsme opravdu ve válce, a i když se přes nás nepožene fronta, stejně budeme muset poslat armádu, aby nás chránila. Což se mi jako matce čerstvého vojáka píše obzvlášť těžko.

Ale když Evropu zavřeme, obrátíme se zády k potřebným a dovolíme, aby se hnací silou našeho jednání stala nenávist, Evropa tak, jak ji známe a máme rádi, zanikne, protože se odtrhne od myšlenek, které ji formovaly. Jestli ji chceme udržet, musíme začít u sebe. Důsledně trvat na hodnotách, které považujeme za správné, a sami je naplňovat jako první. Nebát se říkat, že jsme na ně hrdí, protože nás dostaly na vrchol. Přes všechny chyby a zločiny je naše společnost tou nejvyspělejší, nejsvobodnější a nejspravedlivější kulturou, jaká na zemi existuje. Máme právo požadovat, aby příslušníci jiných kultur, kteří k nám přicházejí žít, hráli podle našich pravidel, protože díky těm pravidlům se máme dobře, jak se ještě žádná společnost v dějinách neměla. Ale my sami jim musíme ukázat, co je svoboda, rovnost, bratrství, solidarita. Když budeme sami žít podle těchto ideálů, budeme silní a sebevědomí a nikdo nás neporazí, protože se nám nevyrovná. Jen si nesmíme podkopávat pozici vlastní sobeckostí, malostí a strachem.

A tak pošlete všechny Konvičky, Okamury a Zemany k Neumětelům a zvedněte hlavu. Vždyť jsme to my, kdo drží trumfy v ruce.