Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Anežko Česká, oroduj

17. 11. 2015 11:30:16
Princezno Anežko, dcero prvního českého krále, když tě před 26 lety Jan Pavel II. prohlásil v Římě za svatou, byla to velká chvíle. Říkalo se, že až budeš svatořečena, bude národu dobře. Pár dnů nato se opravdu začaly dít věci.

V zemi, kde drtivá většina lidí rezignovala a přestala doufat ve změnu, najednou stačilo relativně málo, aby se národ semkl a nenáviděnou totalitní moc vyhodil ze sedla. Tehdy jsme byli plní naděje, že když jsme svobodní a jednotní, budeme všechno dělat dobře a spravedlivě. Neodhadli jsme míru devastace, kterou totalita napáchala na osobnostech a charakterech, a tak po pár měsících euforie přišlo pro mnohé zklamání a rozčarování, že se zase derou k moci lidé, kterým jde o koryto, a ne o zásady, a že vítězí ti, kteří si i v minulém režimu dokázali zajistit blahobyt a výsady.

Přesto jsme za těch šestadvacet let, Anežko, ušli velký kus cesty. Jsme svobodná země, máme právní stát, můžeme říkat i vyznávat, co chceme, cestovat, kam nás napadne, a pouštět se do podniků, o jejichž úspěšnosti rozhodujeme hlavně my sami. Naše země je součástí uskupení, která zajišťují naši svobodu a usnadňují nám život v globalizovaném světě. Je nám dobře, moc dobře.

Ale kdyby ses mi podívala přes rameno, drahá sestro, když si po ránu čtu zprávy a brouzdám na sociálních sítích, získala bys o zemi svého otce Přemysla Otakara a národu, který ji obývá, jinou představu. Málokdo je spokojený s tím, co má, a málokdo upřímně vyzná, že se mu daří. Skoro každý má recept, jak by to ve společnosti a v politice mělo fungovat, ale téměř nikdo nechce od slov přejít ke skutkům, a tak většina jen nadává. Přitom jsme se přes všechny nešvary, zločiny a bolesti moderní doby nikdy neměli líp. A je velké rouhání, že se z toho neumíme radovat. Generace lidí, kteří byli zvyklí hrbit záda, nahlas mlčet a doma potichu nadávat, vychovala další generaci, která se chová podobně, i když nemusí, a odpovědnost za svůj neuspokojivý život svádí na vnějšího nepřítele, který se mění, jak se to hodí - jsou to politici, Evropská unie, Američané, Židé, církev, Romové, muslimové, uprchlíci... Nevěřila bys, Anežko, kdo všechno proti nám stojí a chce nám ubližovat.

A tak tě prosím, svatá Anežko, oroduj za nás u Boha, protože tebe on rád uslyší.

Pros za nás, ať jsme stateční. Ať máme odvahu nést odpovědnost za svůj život a za život společnosti a nečekat, že to za nás někdo zařídí a rozhodne.

Pros za nás, ať jsme odpovědní. Ať nekoukáme jen na vlastní prospěch, ať se rozhodujeme s ohledem na ostatní a na budoucnost, abychom zemi předávali další generaci v lepším stavu, než v jakém jsme ji převzali.

Pros za nás, ať jsme milosrdní. Ať umíme otevřít svá srdce potřebným a ubohým, ať se umíme vcítit do jejich bídy a jsme ochotni pomáhat všem, kteří to potřebují.

Pros za nás, ať jsme slitovní. Ať umíme odpouštět všem, kteří nám ublížili, ať nešíříme nenávist, ať hledáme, co nás s ostatními spojuje, a snažíme se přemostit to, co nás rozděluje.

Pros za nás, ať jsme svobodní. Ať se nenecháme spoutávat vlastní sobeckostí, lhostejností, neschopností, ať neotročíme mamonu a falešným idejím.

Pros za nás, ať jsme plni víry a naděje. Ať neklesáme na duchu, když se něco nedaří, ať věříme v dobro v nás i v ostatních a ať neztrácíme naději, že když budeme chtít a budeme se snažit, bude svět lepším místem pro život.

Pros za nás, ať si uvědomíme, kdo jsme, z čeho jsme vzešli, jaké jsou naše kořeny. Ať umíme přijmout svou identitu, ať napravujeme, co bylo špatné, a hrdě rozvíjíme, co je dobré. Ať pojmy jako čest, víra, vlastenectví, odpovědnost, morálka, svoboda, rovnost nebo spravedlnost neztrácejí význam, ať si vážíme dědictví otců a rozvíjíme hodnoty, na kterých naše společnost po staletí stojí.

A ať nás v tom snažení neopouští náš příslovečný humor.

Amen.

Autor: Markéta Demlová | úterý 17.11.2015 11:30 | karma článku: 18.85 | přečteno: 598x

Další články blogera

Markéta Demlová

K čemu jsou holky na světě?

V posledních dnech internet zvířila prudká debata nad básničkou Jiřího Žáčka, kterou děti čtou v čítankách. Podle ní jsou holky na světě proto, aby z nich byly maminky láskyplně pečující o děti.

17.1.2017 v 7:42 | Karma článku: 48.80 | Přečteno: 22659 | Diskuse

Markéta Demlová

Živé květy

Když teď potkávám v obchodech děti, které trochu bezradně, ale s jiskrou v oku shánějí dárky, vzpomínám, jak jsem sama kdysi postávala v Prioru a v ruce žmoulala pár desetikorun, za které jsem svým milým chtěla koupit celý svět.

17.12.2015 v 10:05 | Karma článku: 29.10 | Přečteno: 1335 | Diskuse

Markéta Demlová

Nejste fašouni, jen máte strach. Tím ale islamistům hrajete do noty

Už dlouho s obavami sledujete, jak se do Evropy valí tisíce uprchlíků denně. Nic o nich nevíte, až na to, že jich je moc a že vyznávají islám. Náboženství, které se v posledních letech zmiňuje téměř při každém teroristickém útoku.

20.11.2015 v 8:30 | Karma článku: 27.92 | Přečteno: 3723 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Svlékněte se prosím

Tuto větu zřejmě nebudeme slýchat jen v ordinaci lékaře, který se nás chystá vyšetřit, ale i před přijímací komisí, u které se budeme ucházet o nové místo

25.6.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Jako rukojmí

Mám pocit, že jsem se stala rukojmím. Rukojmím některých politiků, kteří se neumí chovat a na veřejnosti se prezentují jako hulváti

25.6.2017 v 6:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8593

Jako překladatelka denně převádím myšlenky jiných lidí, tak mám občas chuť napsat něco sama. Snad vás moje slova pobaví, dojmou nebo přivedou k zamyšlení. Marketa Demlova Marketa Demlova

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.