Tak jsme se zase dočkali. Nejšťastnější den v roce. Zábava, tanec a zpěv, ejaja, hopsasa, řekl by Ijáček. A dárky. A dobré jídlo. Cukroví. Stromeček. Svíčky. Týdny jsme sháněli, chystali, připravovali, vařili a pekli, aby ten dnešní den byl štědrý po všech stránkách. Ale opravdu po všech?
Až bude po svátcích, dárky rozbalené, kapr i cukroví snědené, stromeček zvadlý, co v nás zbude? Pocit úlevy, že jsme ten zápřah ve zdraví přežili a že do dalších Vánoc daleko? Rozčarování a marnost, že to za tu námahu nestálo? Nebo uspokojení, že se všechno vydařilo a svátky jsme si užili opravdu jaksepatří?
Ve vánočních gratulacích si navzájem kromě zdraví, štěstí, pohody přejeme i bohatého Ježíška. To znamená hodně hodnotných dárků pod hojně nazdobeným stromečkem, spoustu dobrého jídla a pití, dostatek, kam se člověk podívá. Ale po pár dnech většinou zjistíme, že dárky nepřinesly tolik radosti, kolik jsme si představovali (ty čínské provenience už jsou možná i rozbité), na jídlo se už nemůžeme ani podívat, ale přesto se dál futrujeme, přece se to nevyhodí, a po dobrém pití nás pálí žáha. Takhle bohatý Ježíšek s sebou radost prostě nenese.
Vánoční příběh o narození betlémského dítěte vypráví, že ti, kdo se mu přišli poklonit, přinesli dary. Každý podle svých možností. Chudí pastýři nesli dárky skromné, bohatí mudrci dary vzácné a cenné. Každý chtěl nebeského krále obdarovat, dát mu najevo svou radost, lásku, úctu.
I my můžeme o Vánocích nosit dárky k jesličkám. Ale co darovat tomu, z něhož vše vzešlo? Nemáme nic, jen to, co neseme v srdci. Jen to, co jsme udělali z lásky, mu můžeme položit k nohám. Jen takové dary totiž mají opravdový význam. Jen ty dávají smysl Vánocům a lidskému životu. Jen o takové dárky to božské dítě stojí. Kupované dárky rozbalíme a časem se spotřebují nebo zničí, jídlo sníme, zvadlý stromek vyhodíme. Ale laskavý úsměv, gesto dobré vůle, drobný skutek, kterým jsme někomu udělali radost, to jsou ty pravé dárky pro Ježíška. A jedině když jich bude dost, bude náš Ježíšek opravdu bohatý. Na oplátku získáme pocit uspokojení a naplnění, který nezmizí ani se silvestrovskou kocovinou.
A nejlepší na tom je, že tohle funguje, i když na Ježíška vůbec nevěříme. I když se nepovažujeme za křesťany a nějaké náboženství nebo víra nám můžou být ukradené. A funguje to po celý rok, nejen o Vánocích.
Přeju vám, abyste o letošních Vánocích byli zahrnuti takovými dárky od svých blízkých a abyste jich sami rozdali náruče. Abyste měli opravdu bohatého Ježíška.
Pokojné Vánoce vám všem.
