Je svátek svatého Václava, patrona české země, a státní svátek označovaný jako Den české státnosti. V tento den bychom si měli připomínat dějiny našeho státu a hodnoty, na kterých byl vystavěn, a zamýšlet se nad tím, jak ho udržujeme a kam ho vedeme. Je mi jasné, že většina lidí si ani nevzdechne, nota bene když svátek připadl na neděli, a tudíž ani nemáme volno navíc, ale očekávám, že si vzdechne alespoň hlava státu a jeho čelní představitelé. Bohužel prezident Zeman - podobně jako vloni - si neudělal čas. Zřejmě pro něj česká státnost není hodnotou, kterou stojí za to uctít.
Loni byl zaneprázdněn oslavou narozenin v kruhu rodinném, letos debatuje s civilizacemi na konferenci, kterou v Řecku pořádá a financuje rozvědčík KGB, pravá ruka prezidenta Putina a Zemanův "dlouholetý přítel", šéf ruských státních drah Jakunin.
Zeman už z Rhodosu mimo jiné vypustil do světa úvahy o tom, že ukrajinská krize je něco jako chřipka, zkritizoval sankce USA a Evropské unie a zdůraznil, že mezi civilizovanými státy musí probíhat dialog formou výměny výrobků, kapitálů a informací.
Proti té poslední tezi těžko něco namítat, pokud ovšem lze Rusko považovat za civilizovaný stát. Je civilizovaný stát ten, který bez oficiálního vyhlášení války vtrhne na území jiného suverénního státu a zabere kus jeho území? Ten, který neoficiální cestou posílá vojáky, zbraně a zdroje na podporu občanské války v jiném svrchovaném státě? Ten, jehož politická reprezentace nepokrytě lže a celému světu se směje do očí? Ten, který vnitrostátní politickou opozici prohlašuje za zrádce národa a nepohodlné zavírá do vězení?
Nemůžu se ubránit dojmu, že prezident Zeman (spolu s premiérem Sobotkou) je toho názoru, že pro český stát je důležitější ruské koryto než svoboda a rovnováha sil v Evropě. Že propad ekonomiky je větší hrozbou než Putinova rozpínavost a chorobná snaha ukojit ruské komplexy méněcennosti. Ale když budeme nejednotní, když v obavě z hubenějších příjmů do státní pokladny budeme podkopávat společné úsilí USA a EU zastavit Putinovu nenasytnost, čeho se dočkáme? Dobře víme, jak těžko se žije s Rusem za krkem, to si to vážně chceme zopakovat? Budeme mluvit o chřipce, až si ten polonahý krotitel medvědů ukousne z Polska? Až zabere Pobaltí? Až nás od něj bude dělit jen Slovensko? Copak Zeman při své inteligenci neumí číst v dějinách? Ještě nepochopil, že s Ruskem se dialog vést nedá?
Rusové doma vždycky ohýbali hřbet před báťuškou carem, plazili se před Leninem, líbali nohy soudruhu Stalinovi a Vladimiru Vladimiroviči staví pomníky na ulicích i ve svých srdcích. Je proti nám, kdo není s námi. Dialog nikdy neuměli, znají jen diktát síly. Proto je třeba mluvit k nim z pozice síly. Bratříčkování je cestou do pekel.
Víme, jaké to je, když nám Rus dýchá na záda. Víme, jak dusí jeho bratrské objetí. Přesto zavíráme oči a nechceme vidět, co je zjevné. Bagatelizujeme agresi a bezpráví a tváříme se, jako by se nás netýkaly. Přitom dobře víme, že tank dojede z Moskvy do Prahy za pár dní.
Svatý Václave, chraň nás před krátkozrakými pošetilci, kterým je milejší plná miska boršče před svobodou. Nedej zahynouti nám ni budoucím, i když se neumíme stavět odpovědně ke své přítomnosti ani budoucnosti. Zachovej český stát, i když jeho prezident na Hradě vedle standarty vyvěšuje ceduli "Na prodej".
