Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Běhám. S tyčkami.

3. 10. 2014 8:00:00
Na svých výbězích do přírody moc lidí nepotkávám, jen tu a tam pejskaře (moc děkuji všem ohleduplným, kteří si psa přivolají k noze a počkají, dokud nepřeběhnu, nerada bych se vracela z běhu s otiskem chrupu rozverného vlkodava na lýtku). Nedávno jsem ovšem narazila na dědečka s chlapečkem na procházce. "Dědo, proč má ta paní ty tyčky?" zeptal se kluk. A než děda stihl zareagovat, odpověděl si sám: "Asi už nemůže. Asi ji bolej' nohy."

Jak jsem kolem něj probíhala, snažila jsem se na něj povzbudivě mrknout, aby viděl, že to se mnou není tak zlé. Ale soudě dle jeho soucitného pohledu to nejspíš považoval za předsmrtnou křeč. Co jiného taky čekat od báby, že jo.

Konec konců, měl částečně pravdu. Když jsem asi před rokem začala běhat, šlo to ztuha. Nebolely mě jen nohy, ale také koleno a kyčel. Naštěstí jsem poměrně brzy na netu narazila na článek Milana Kůtka věnovaný běhání s holemi. Pořídila jsem si je a začala běhat s nimi. Nestal se sice zázrak ze dne na den, ale moje potíže postupně odezněly. Dnes už bez hůlek prakticky nevybíhám a všem je mohu vřele doporučit.

Že jste se s nimi ještě nesetkali? To se nejspíš brzy změní, protože kromě toho, že běžci přinášejí mnoho výhod, se jistě dostanou rychle do módy - už s nimi trénuje česká atletická reprezentace a šéftrenér Tomáš Dvořák je z nich prý vyloženě nadšený. Laicky řečeno jsou tyhle hůlky křížencem mezi hůlkami na běžky (oproti nim jsou kratší) a hůlkami na nordic walking (oproti těm jsou zase delší, lehčí a nejsou teleskopické).

Ze začátku jsem měla obavy, aby se mi při běhu nepletly pod nohy, ale zvládla jsem to naprosto přirozeně. Běhá se mi s nimi moc dobře. Běh s holemi je prý namáhavější a energeticky vydatnější než bez nich, ale musím říct, že nějakou námahu navíc necítím. Díky přenesení části zátěže na paže se odlehčí nohám a nosným kloubům, což pro sebe beru jako hlavní přínos. Hůlky navíc napomáhají správnému pohybu rukou a držení těla a nutí vás zapojovat spoustu svalů, které by jinak zahálely.

Při běhu v terénu a na kluzkém povrchu se s nimi člověk cítí bezpečněji, protože poskytují jistou oporu a lepší stabilitu. A já se při svých osamělých výbězích ještě utěšuju, že kdyby po mně chtěl vyjet rozdováděný vlčák nebo úchyl s vadou zraku, mám jistou šanci, že se ubráním - pokusím se o výpad (pokud se někam trefím), nebo útočníka aspoň praštím a uteču. Samozřejmě doufám, že si to naživo nikdy nebudu muset vyzkoušet.

Hůlky jsou ideální do přírodního terénu, kde pomáhají překonávat různé nerovnosti, velmi je oceníte při běhu do kopce (těch tedy v Polabí moc není, ale sem tam se nějaká terénní vlna najde). Nehodí se akorát do vysoké trávy, to se pak vyloženě pletou a brnkají pod nohama, takže si člověk koleduje o kotrmelec. Pokud běháte po silnici a tvrdém povrchu, hodí se koupit jim gumové "botičky", ale mně se je povedlo po pár měsících prodřít jen na tom asi třísetmetrovém úseku, který mě dělí od našeho domu k polní cestě, tak nevím, co jsem dělala špatně. Od té doby běhám naší ulicí s bodci zvednutými, což možná působí lehce komicky a náhodné pozorovatele (kterých je naštěstí poskrovnu) vede k úvahám, co tady blbnu, ale mně to nevadí.

Hůlek se nevzdám, protože mi pomáhají vydržet u běhání, které mě baví čím dál víc. A teď mě omluvte, beru tyčky a mizím, venku je krásně.

Autor: Markéta Demlová | pátek 3.10.2014 8:00 | karma článku: 13.54 | přečteno: 1063x

Další články blogera

Markéta Demlová

Křupan jsem a křupan budu

Že současný český prezident nemá vychování, na to už jsme si zvykli. Že pro sprosté slovo nejde daleko, to taky víme. Že se nezdráhá urážet své odpůrce ať už vlastními ústy, nebo prostřednictvím svého mluvčí,

25.6.2017 v 14:46 | Karma článku: 33.51 | Přečteno: 1557 | Diskuse

Markéta Demlová

K čemu jsou holky na světě?

V posledních dnech internet zvířila prudká debata nad básničkou Jiřího Žáčka, kterou děti čtou v čítankách. Podle ní jsou holky na světě proto, aby z nich byly maminky láskyplně pečující o děti.

17.1.2017 v 7:42 | Karma článku: 48.81 | Přečteno: 22799 | Diskuse

Markéta Demlová

Živé květy

Když teď potkávám v obchodech děti, které trochu bezradně, ale s jiskrou v oku shánějí dárky, vzpomínám, jak jsem sama kdysi postávala v Prioru a v ruce žmoulala pár desetikorun, za které jsem svým milým chtěla koupit celý svět.

17.12.2015 v 10:05 | Karma článku: 29.10 | Přečteno: 1372 | Diskuse

Markéta Demlová

Nejste fašouni, jen máte strach. Tím ale islamistům hrajete do noty

Už dlouho s obavami sledujete, jak se do Evropy valí tisíce uprchlíků denně. Nic o nich nevíte, až na to, že jich je moc a že vyznávají islám. Náboženství, které se v posledních letech zmiňuje téměř při každém teroristickém útoku.

20.11.2015 v 8:30 | Karma článku: 27.92 | Přečteno: 3744 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 19.98 | Přečteno: 733 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 8.92 | Přečteno: 222 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.98 | Přečteno: 761 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 22.53 | Přečteno: 852 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.58 | Přečteno: 224 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8494

Jako překladatelka denně převádím myšlenky jiných lidí, tak mám občas chuť napsat něco sama. Snad vás moje slova pobaví, dojmou nebo přivedou k zamyšlení. Marketa Demlova Marketa Demlova

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.