Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nesnesitelná lehkost prezidentova úřadu

27. 01. 2014 15:33:12
Uběhl rok od přímé volby prezidenta a čeští voliči se nestačí divit, co všechno se změnilo. Některé hodnoty jsme považovali za dané - třeba že prezident respektuje Ústavu, dodržuje ústavní zvyklosti a jedná nadstranicky. Že důstojně reprezentuje stát na zahraniční scéně. Že nezneužívá svého úřadu k osobní mstě. Že má úctu k národním tradicím a státním symbolům. Že v souladu se svým svědomím koná pro blaho občanů. Prezidentu Zemanovi stačilo pár měsíců, aby nás vyvedl z omylu.

Za ten rok toho stihnul opravdu hodně. Odměnit se velvyslaneckými posty a státními vyznamenáními těm, kteří ho podpořili v nactiutrhačské prezidentské kampani, zarazit postup těm, kteří dali veřejně najevo, že ho nepodporují, vyjádřit nedůvěru Nejvyššímu soudu, rozdmýchat vládní krizi, scházet se s vrchním státním zástupcem a uměle přiživovat kauzu, která ani po více než půl roce nepřinesla jednoznačné výsledky, dosadit do Strakovy akademie vládu složenou z kamarádů a pochlebovačů a uměle ji tam udržovat všem navzdory, vést předvolební kampaň vlastní strany na státní útraty, zasahovat do povolebních vyjednávání a mařit sestavování vlády... ten seznam je dlouhý.

Zeman dokázal, že se na Hrad nenechal zvolit z touhy sloužit republice, ale ze snahy uspokojit své ješitné, mocichtivé ego. Pohrdá vším, co dělá prezidentský úřad prezidentským úřadem. Ústavní zvyklosti prohlásil za pitomost. Nad korunovačními klenoty se klátil opilý - ale máme vzácnější státní symbol, než je Svatováclavská koruna? Ani pijan Gottwald se neodvážil přijít do katedrály v podroušeném stavu, když se v ní na "počest" jeho zvolení (a na jeho přímou žádost) sloužilo Te Deum.

Zeman se odmítl účastnit oslav Dne české státnosti, protože měl zrovna narozeniny. Neposlal blahopřejný telegram, když se v Británii narodil následník trůnu, s poukazem na to, že jsme příliš malá země na to, aby někoho zajímal. Ano. Masaryk, Beneš, Zenkl, Dubček na vlastní kůži pocítili, jak malá a bezvýznamná jsme země. Ale ruce do klína přesto nesložili. Zeman se naopak postupně zbavuje svých povinností a vymýšlí, na koho je přenést.

Nehodlá udělovat milosti, takže se kvůli tomu bude zřizovat nový odbor na ministerstvu spravedlnosti. Rektoři vysokých škol mu nejdou na ruku, takže odmítá jmenovat nové profesory a tuto povinnost chce pro změnu hodit na předsedu Senátu. Ještě by mohl přestat přijímat státní návštěvy, však na ministerstvu zahraniční by se určitě našel nějaký schopný náměstek. A klanět se u věnců můžou generálové, vojenské přehlídky vypustíme, k čemu vůbec jsou... Zeman odhazuje úkoly jeden za druhým, co tedy vůbec hodlá na Hradě dělat? S ohledem na žádost o navýšení rozpočtu prezidentské kanceláře na pohoštění o téměř 1,5 milionu korun mě napadá jedna možnost. Ale to už by snad...

Tak asi bude cestovat. Od Rusnoka víme, že je "nažhavenej", aby někam mohl, tak až si vyléčí všechny své palce a kolena, nejspíš vyrazí. Tedy on už vlastně vyrazil. iDnes celý nadšený, že prezident konečně něco dělá, referoval o jeho tajné misi do Afghánistánu - pozdvihnout morálku vojáků tatrankami a salámy, a zase špatně - Hradu se nelíbí, že zveřejnění zprávy mohlo ohrozit prezidentovu bezpečnost. Ale kdo by chtěl usilovat o život dědulovi z tak malé a bezvýznamné země?

Prezident, který nic nedělá, je k ničemu. Tak jeho úřad zrušme úplně. Těch pár zbylých pravomocí si rozdělí úředníci po ministerstvech a bude to. Malá a bezvýznamná země jako ta naše žádnou hlavu státu nepotřebuje, vždyť co je stát? Pár bezobsažných definic, cár papíru s názvem Ústava, kterým si každý včetně prezidenta může kdykoli... vycpat boty, a hrstka symbolů, kterých si není třeba vážit. Aspoň takové poselství nám svým chováním prezident Zeman z Hradu posílá.

Nebude dlouho trvat, a ani jeho skalní příznivci už nebudou vědět, proč ho vlastně volili. Je to jako parafráze vtipu z Šíleně smutné princezny: Víte, proč má prezident na Hradě tolik stráží? Protože by nám moh' bejt ukradenej. Moh'. A nikomu by to nevadilo.

Autor: Markéta Demlová | pondělí 27.1.2014 15:33 | karma článku: 30.46 | přečteno: 998x

Další články blogera

Markéta Demlová

K čemu jsou holky na světě?

V posledních dnech internet zvířila prudká debata nad básničkou Jiřího Žáčka, kterou děti čtou v čítankách. Podle ní jsou holky na světě proto, aby z nich byly maminky láskyplně pečující o děti.

17.1.2017 v 7:42 | Karma článku: 48.80 | Přečteno: 22659 | Diskuse

Markéta Demlová

Živé květy

Když teď potkávám v obchodech děti, které trochu bezradně, ale s jiskrou v oku shánějí dárky, vzpomínám, jak jsem sama kdysi postávala v Prioru a v ruce žmoulala pár desetikorun, za které jsem svým milým chtěla koupit celý svět.

17.12.2015 v 10:05 | Karma článku: 29.10 | Přečteno: 1335 | Diskuse

Markéta Demlová

Nejste fašouni, jen máte strach. Tím ale islamistům hrajete do noty

Už dlouho s obavami sledujete, jak se do Evropy valí tisíce uprchlíků denně. Nic o nich nevíte, až na to, že jich je moc a že vyznávají islám. Náboženství, které se v posledních letech zmiňuje téměř při každém teroristickém útoku.

20.11.2015 v 8:30 | Karma článku: 27.92 | Přečteno: 3723 | Diskuse

Markéta Demlová

Anežko Česká, oroduj

Princezno Anežko, dcero prvního českého krále, když tě před 26 lety Jan Pavel II. prohlásil v Římě za svatou, byla to velká chvíle. Říkalo se, že až budeš svatořečena, bude národu dobře. Pár dnů nato se opravdu začaly dít věci.

17.11.2015 v 11:30 | Karma článku: 18.85 | Přečteno: 598 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Svlékněte se prosím

Tuto větu zřejmě nebudeme slýchat jen v ordinaci lékaře, který se nás chystá vyšetřit, ale i před přijímací komisí, u které se budeme ucházet o nové místo

25.6.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Jako rukojmí

Mám pocit, že jsem se stala rukojmím. Rukojmím některých politiků, kteří se neumí chovat a na veřejnosti se prezentují jako hulváti

25.6.2017 v 6:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8593

Jako překladatelka denně převádím myšlenky jiných lidí, tak mám občas chuť napsat něco sama. Snad vás moje slova pobaví, dojmou nebo přivedou k zamyšlení. Marketa Demlova Marketa Demlova

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.